Veřejné instituce v posledních letech do jisté míry vyvíjí snahu tzv. „otevřít“ data veřejnosti čili volně jim poskytnout údaje o fungování státní správy. Ať už mluvíme o ministerstvech, krajských či okresních úřadech, určitý posun v ohledu dostupnosti údajů občanům o jejich fungování je nepochybný. O to víc bohužel zarážejí případy, kdy se snaha o větší transparentnost a poskytnutí informací veřejnosti poněkud míjí účinkem. Jedním z takových případů je i tzv. evidence svěřenských fondů, která vznikla na počátku roku 2018.
Problematika svěřenských fondů se do veřejné debaty dostala především díky premiérovi republiky Andreji Babišovi, který do dvou různých fondů převedl holding Agrofert a skupinu SynBiol. Fondy nesoucí název „AB private trust I“ a „AB private trust II“ formálně vznikly v únoru roku 2017, krátce poté, co novela zákona o střetu zájmů, přezdívaná někdy také jako „lex Babiš“, nabyla účinnosti. Ačkoliv premiér samotný není správcem fondů, dle dostupných informací by měl být jeho obmyšleným – tím, kdo je beneficientem uloženého majetku.
Právě otázka skutečného majitele svěřenského fondu, potažmo jeho ovládající osoby, poté představuje předmět mnohých článků a diskuzí. Definice a určení jednotlivých aspektů fondů vymezuje nový Občanský zákoník, který v paragrafu §1448 uvádí, že „vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. Paragraf §1456 téhož zákona poté dodává, že „svěřenskému správci náleží plná správa majetku ve svěřenském fondu. Do veřejného seznamu nebo do jiné evidence se svěřenský správce zapíše jako vlastník majetku ve svěřenském fondu s poznámkou „svěřenský správce“.
Vlastnická práva tedy vykonává správce a v evidenci je i jako vlastník majetku fondu zapsán, skutečným vlastníkem ale není. Svěřenský fond je proto označován za poněkud kontroverzní právní nástroj, který lze využít k anonymizaci majetku, a už v době svého vzniku v roce 2014 byl hojně kritizován. Množství rozdílných pohledů na svěřenské fondy vhodně dokumentuje i rigorózní práce „Svěřenský fond“, kterou v roce 2015 napsal Dominik Fojtů.
Evidence fondů samotná vznikla k 1. lednu loňského roku na základě novely zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a je vedena rejstříkovými soudy (v ČR existuje celkem 7 rejstříkových soudů, soudy v Hradci Králové, Ostravě a Ústí nad Labem poté disponují i druhou pobočkou (Pardubice, Olomouc, Liberec)). Evidence veřejnosti poskytuje základní údaje o svěřenském fondu: datum vzniku a zápisu do evidence (přičemž návrh na zápis svěřenského fondu do evidence podává svěřenský správce), označení fondu, soudní příslušnost a popis jeho účelu, počet správců a způsob jejich jednání. U některých fondů lze získat i informace o způsobu určení obmyšleného, při udělení souhlasu samotným obmyšleným i jeho totožnost.
S ohledem na zainteresované osoby lze ale u všech fondů získat pouze jméno a příjmení správců fondu a jejich doručovací adresy.
Data z evidence otevřená veřejnosti tedy nejsou zcela kompletní. I tak ale můžou o fondech poskytnout alespoň základní přehled, což je i smyslem evidence samotné. Zde ale do hry vstupuje hlavní kámen úrazu, kterým je technické řešení evidence.
Evidence funguje jako součást portálu Justice a využívá velmi strohé a uživatelsky nepříliš přívětivé rozhraní. Ačkoliv si uživatel může zobrazit přehled všech fondů zároveň (jejich aktuální počet je 1406), konkrétní fond lze nalézt pouze na základě jeho označení (jména) nebo identifikačního čísla.
Vyjma jména, resp. označení fondu a jeho a identifikačního čísla (IČSF) jsou totiž další údaje o fondech poskytovány prostřednictvím stahování elektronických výpisů ve formátu PDF. Právě toto řešení znemožňuje jakékoliv vyhledávání, potažmo filtrování nebo analýzu informací (jako datum vzniku nebo počet a identita správců) v evidenci samotné, jelikož PDF dokumenty nejsou pro analytické účely uzpůsobeny.
Pokud tedy předem nevíte, jaký fond přesně hledáte, je více než pravděpodobné, že z evidence žádné užitečné informace nezískáte.
Evidence přitom na rozdíl od jiných datových sad vládních institucí nenabízí možnost si data stáhnout v strojově čitelné podobě (např. formáty CSV, XLS nebo XML).
Data tak sice dostupná jsou, možnosti jejich využití jsou ale bohužel výrazně omezeny. U systému, který by měl sloužit veřejnosti k snadnému a efektivnímu získání informací, je to v lepším případě pouhá nedotaženost systému, v horším případě nedbalost či neochota zamyslet se nad systémem důkladněji namísto jeho pouhého zprovoznění plynoucího ze zákonné povinnosti.
S evidencemi, rejtříky a obecně databázemi obsahujícími otevřené informace máme bohaté zkušenosti. Můžeme proto konstatovat, že efektivnější řešení systému by nemuselo být příliš časově ani finančně nákladné, a je opravdu spíše otázkou pojetí architektury evidence jako takové. Pro představu jsme pro vás připravili alternativní možnost zpracování podoby evidence svěřenských fondů, zpracované prostřednictvím analytického a vizualizačního programu Tableau.
S ohledem na zpracování některých volně dostupných osobních údajů ve vizualizaci vás také odkazujeme na naše Informační memorandum.
Ačkoliv jsme si databázi fondů museli sestavit na základě několika stovek výpisů sami, a data v ní obsažená jsou tak platná pouze k datu publikace tohoto článku, naše řešení přináší několik dalších funkcionalit: ve fondech lze prohledávat pomocí vícero jeho parametrů, k dispozici je také souhrnný přehled o vývoji vzniku fondů v posledních letech, včetně např. jejich srovnání s ohledem na počet správců nebo příslušnosti ke konkrétnímu soudu.
Považovali bychom za přínosné, pokud by se při zpřístupňování údajů veřejnosti hledělo i na funkčnost konkrétního zpracování. Nutnost dialogu mezi státní správou, podnikatelskou sférou i veřejností v ohledu otevírání dat a jejich zpracování je stále častěji předmětem odborné i veřejné diskuze, naposledy byla např. zdůrazňována na datovém veletrhu Open Data Expo 2019, pořádaném Nadací Open Society Fund Praha, kterého se účastnili jak zástupci odborné i laické veřejnosti, tak zástupci konkrétních veřejných institucí, za všechny uveďme např. ministerstva financí, vnitra a zdravotnictví, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Českou správu sociálního zabezpečení.
Funkčnost evidence svěřenských fondů bude v budoucnu totiž bezesporu podrobena dalšímu kritickému zkoumání. Námi v minulosti hojně citovaná „protikorupční“ evropská směrnice č. 2018/843 koneckonců uvádí, že do 10. března 2020 má být zřízen registr skutečných majitelů svěřenských fondů, do 10. března 2021 mají poté být všechny centrální registry členských států EU propojeny prostřednictvím centrální platformy.
Pro odbornou i laickou veřejnost by bylo velkým přínosem, pokud používání těchto registrů bude co nejsnazší a nejefektivnější.