Jsou tomu již dva roky, kdy jsme v našem článku „Evidence svěřenských fondů, tentokrát přehledně“ kritizovali netransparentní a uživatelsky nepřívětivou podobu evidence svěřenských fondů. Ta teď doznala zásadních změn.
Evidence ve své původní podobě sice zobrazovala seznam všech fondů, jejich identifikační číslo a název, vyjma těchto údajů však veškeré další informace musely být získávány prostřednictvím stahování jednotlivých výpisů ve formátu PDF (viz obrázek).
Veřejná část evidence tak byla výrazně limitována co do vyhledávání informací, jelikož bez znalosti názvu fondu nebo jeho identifikačního čísla (např. v případě, kdy znáte jen totožnost správce fondu) nebylo prakticky možné fond vyhledat. Zároveň nebylo možné získat přehled o tom, které veškeré fondy se vážou ke konkrétnímu správci, jelikož vyhledávání v evidenci dle správců konkrétních fondů nebylo umožněno.
V našem původním článku jsme proto zároveň prostřednictvím interaktivní vizualizace představili možné řešení toho, jak evidenci otevřít a možnosti práce s ní rozšířit o standardní funkcionality, obsažené např. ve Veřejném rejstříku (např. vyhledávání dle totožnosti správce), a zároveň poukázat na další statistická srovnání v této oblasti (např. vývoj počtu fondů v čase, průměrný počet správců fondu či správci s nejvyšším počtem spravovaných fondů).
Zpracovaná vizualizace odbornou veřejnost bezpochyby zaujala, jelikož od své publikace získala přes 3.200 zobrazení – vzhledem k poměrně úzkému zaměření této problematiky rozhodně nejde o nízké číslo. I v rámci našich profesních diskuzí jsme poté zaznamenali zájem o podobu evidence, která by byla uživatelsky přívětivější, potvrdila se nám tak naše domněnka, že evidence ve své původní podobě veřejnost v rovině práce s ní spíše odrazovala.
Na začátku letošního roku se poté institutu svěřenských fondů dotkly dva zásadní počiny – prvním byla novelizace zákona č. 253/2008 Sb. (v odborných kruzích rovněž známého jako „AML zákon“), která reagovala na evropskou směrnici AMLD5 (2018/843) a ze správců svěřenských fondů učinila tzv. povinné osoby, které mají různé povinnosti – od identifikace klienta přes zjišťování původu prostředků fondu až po identifikaci podezřelých obchodů a případné informování Finančního analytického úřadu (FAÚ).
Druhým (a ještě zásadnějším) počinem poté bylo schválení zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů – tento zákon rovněž reaguje na zmíněnou směrnici EU a jeho klíčovým prvkem je zřízení veřejně přístupné části evidence skutečných majitelů, ve které mají být obsaženy i údaje z evidence svěřenských fondů – v praxi by tak nedávalo smysl, pokud by údaje obsažené v evidenci skutečných majitelů nebyly snadno dohledatelné i evidenci svěřenských fondů samotných.
Na začátku března proto Ministerstvo spravedlnosti (s téměř nulovým mediálním ohlasem) provedlo technickou úpravu evidence svěřenských fondů, kterou označilo jako „modernizaci a zefektivnění práce soudů a notářů v agendě skutečných majitelů a svěřenských fondů“, a zmíněné evidence tak získaly podobu odpovídající výše zmíněnému Veřejnému rejstříku.
A jaká je tedy nová podoba evidence?
Jak již bylo řečeno, nová podoba evidence v zásadě kopíruje vzhled Veřejného rejstříku. Úvodní stránka tedy obsahuje pouze vyhledávač fondů dle jejich názvu, identifikačního čísla nebo spisové značky.
Nově tedy přibyla především funkcionalita „Svěřenské fondy podle svěřenského správce“, která umožňuje vyhledání všech fondů dle totožnosti (alespoň příjmení) konkrétního správce.
Vedle vyhledávání dle správců evidence nově také obsahuje funkcionalitu „Svěřenské fondy podle dne zápisu“, která umožňuje vyhledávání fondu dle dne jeho zápisu, a může tak být užitečná např. v rovině kontroly toho, zda v daném dni byly zapsány nové svěřenské fondy, vč. jejich identifikace. Na druhou stranu zmizela možnost zobrazit seznam všech zapsaných fondů v evidenci a kontrola, resp. přehled jejího celkového stavu je tak v tomto ohledu obtížnější.
Samotný výpis konkrétního svěřenského fondu také doznal změn – zatímco v původní verzi výpisy uváděly pouze jméno správce a jeho doručovací adresu a v praxi tak nebylo možné z veřejné části evidence jednoznačně ustanovit totožnost správce, nová podoba evidence (opět podobně jako u Veřejného rejstříku) data narození správců obsahuje i ve veřejné verzi, čímž výrazně usnadňuje identifikaci jednotlivých správců. Ve veřejné části nicméně i nadále zůstávají skryty údaje o zakladatelích fondů nebo jejich obmyšlených.
Co se týče získaní údajů pro další účely, elektronicky podepsané výpisy z evidence lze nově exportovat ve formátu PDF v závislosti na zobrazené verzi výpisu (aktuální verzi obsahující pouze platné informace nebo úplné verzi obsahující i historické záznamy o veškerých změnách, analogicky jako u Veřejného rejstříku).
Jak uvádí web evidence, elektronicky podepsaný výpis „je elektronicky podepsán kvalifikovaným systémovým certifikátem příslušného rejstříkového soudu a obsahuje všechny náležitosti k tomu, aby byl považován za důvěryhodný a právoplatný výpis srovnatelný s listinnými výpisy...je však třeba mít na paměti, že prostým vytištěním se tato povaha výpisu degraduje a není možné jej používat jako plnohodnotný“.
Stále poté existuje i možnost získání elektronicky podepsaného nebo listinného výpisu svěřenského fondu přímo od příslušného rejstříkového soudu, tyto možnosti jsou nicméně zpoplatněny a je třeba rozlišovat, kdo o výpis žádá – získání kompletního výpisu fondu se všemi údaji je totiž omezeno na vybrané subjekty, mezi které se vedle veřejných institucí (FAÚ, ČNB, NBÚ, NKÚ), orgánů činných v trestním řízení a některých dalších osob (např. právě povinné osoby dle AML zákona) mohou zařadit pouze osoby, které prokážou tzv. právní zájem (§65e odst. 3 rejstříkového zákona).
Ten je posuzován rejstříkovým soudem „vždy ve vztahu ke konkrétní věci, tj. ve vztahu k danému žadateli a danému svěřenskému fondu“, přičemž „právní zájem na získání výpisu bude mít zejména ten, kdo se v rámci svěřenského fondu zapisuje do evidence svěřenských fondů a ten, jehož práv, povinností nebo postavení se zápis týká (např. obmyšlený či zakladatel)“.
V praxi tak vyjma úzkého okruhu vymezených osob a osob angažovaných ve fondu bude pravděpodobně obtížné právní zájem prokázat, ke kompletním výpisům fondů se tak zřejmě nedostanou např. investigativní novináři či další zástupci veřejnosti, kteří by chtěli získat údaje o obmyšlených a zakladatelích konkrétního fondu.
Závěrem lze poté říci jediné – nevíme, zda náš článek sehrál v proměně podoby evidence ze strany ministerstva spravedlnosti jakoukoliv roli, jelikož jsme na náš původní článek nikdy žádnou reakci z veřejného sektoru neobdrželi. I tak je nicméně povzbudivé vidět, že veřejná správa je schopna zohlednit i uživatelskou přívětivost a funkčnost svých systémů a adekvátně na ni reagovat, pokud o to má zájem. Byť s dvouletým zpožděním.