Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob s účinností od prosince roku 2016 přinesla zejména dvě zásadní novinky.
Kromě výrazného rozšíření trestných činů, za které mohou být korporace stíhány, novela zrušila automatickou odpovědnost za všechna protiprávní jednání vyjmenovaných skupin klíčových zástupců. Nově se tak existence funkčních preventivních a kontrolních opatření bude zkoumat u všech zhruba 220 stanovených trestných činů spáchaných v zájmu právnické osoby nebo při její činnosti prakticky bez ohledu na to, kdo konkrétně je pachatelem. Mimo jiné by tato změna měla firmy ještě více motivovat k podnikání v souladu s veškerými závaznými i etickými pravidly.
Přijatá novinka vyvolala řadu otázek, jak k ní přistoupí orgány činné v trestním řízení. Zejména, jak konkrétně budou u každé právnické osoby posuzovat slovy zákonodárce „veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila“.
Definitivně samozřejmě ukáže až samotná aplikační praxe při projednávání konkrétních případů. Vhodným vodítkem však jistě může být nový metodický návod nejvyššího státního zastupitelství, kterým se z logiky věci bude řídit i policie. Materiál zdůrazňuje, že zákon v této oblasti nedefinuje žádný minimální standard, a na mnoha místech tak odkazuje na zahraniční tzv. best practices, příp. tržní a odvětvové standardy. Vychází ze základní premisy, že každá takováto opatření musejí být specifická a individuální, šitá přímo na míru dané právnické osobě. Velký důraz má být kladen zejména na posuzování skutečné, nikoliv pouze formálně deklarované, firemní kultury jako nejdůležitějšího faktoru ovlivňujícího dodržování závazných pravidel a etického chování.
Každý komplexní a efektivní systém by měl zahrnovat zejména tyto specifické instrumenty: nastavení a průběžná kontrola dodržování právních a interních předpisů (např. zakladatelská listina, stanovy, organizační, pracovní a podpisový řád atp.), vzdělávací akce, etický kodex, protikorupční program, podnikový ombudsman či compliance program. Vše vždy přizpůsobeno přímo potřebám a specifikům dotyčné korporace, její velikosti, oboru podnikání, příslušné regulaci atp. Požadavek na vynaložení veškerého úsilí bude vždy nutno posuzovat zejména prostřednictvím 3 základních úrovní: preventivní, detekční a represivní (reakční). Ty by současně měly mít stejnou relevanci a být vzájemně souladné, logicky propojené a vyvážené.
Metodický návod státního zastupitelství na posuzování interních opatření v korporacích z hlediska zákona o trestní odpovědnosti právnických osob rozhodně nepřinesl nějaký zcela nový či snad dokonce revoluční pohled na tuto problematiku. Na druhou stranu ukázal velmi racionální pohled na věc ze strany nejvyšší autority veřejné žaloby a zejména relativně konkrétně naznačil směr, kterým se budou policie a státní zastupitelství ubírat.